Řecké pověsti a hvězdy

Hvězdná obloha dokáže obměkčit i to nejzatvrzelejší srdce. Skrývá jakési tajemství, ale zároveň je všem dostupná a může ji vidět kdokoliv. Pokud jste oblohou fascinováni, v Řecku si obzvlášť přijdete na své. Vymysleli si příběh ke každé hvězdičce, protože tu je hvězdná obloha obzvlášť velká a krásná. Přečtěte si alespoň ty nejznámější pověsti k nejzákladnějším hvězdným útvarům. Jestli jedete na dovolenou s partnerkou nebo partnerem, jistě touto znalostí zapůsobíte.

Velká medvědice

Arkádská princezna Kallistó potvrzuje, že hezké holky to nemají vůbec jednoduché. Byla totiž tak krásná, že to nakrklo Héru, partnerku boha Dia. Proměnila ji v medvěda a poslala do lesa. Kallistó se ale se svou novou životní rolí nedokázala ztotožnit a pořád se považovala za princeznu, a ne velké divoké zvíře, proto Héru neustále prosila, ať ji promění zase v člověka. Ta se ale nedala zlomit a princezna se dál potulovala po lese. Narazila pak na skupinku lovců a poznala mezi nimi svého syna Arkase. Šla k němu a chtěla jej obejmout, ale on se bránil a chtěl ji propíchnout kopím. Naštěstí to viděl Zeus a na poslední chvíli ho proměnil v medvídě. Aby se netrápili v lese, umístil je na oblohu v podobě souhvězdí Velké medvědice.

Malý medvěd

Když byl vládce všech bohů ještě dítě, schovával se před svým otcem Chronosem (Časem). Ten totiž úřadoval na Olympu ještě před ním a nejenom, že všechno pod jeho rukama chřadlo a umíralo, ještě k tomu všemu požíral své vlastní děti. Proto jeho žena Rheia odložila Dia ještě jako miminko do jeskyně k medvědům, kteří se o něj staralo. Zeus je z vděku zvěčnil pomocí hvězd.

Labuť

Jednou zatoužil vládce Olympu po kontaktu s lidmi. Chtěl vidět, jak to mezi nimi chodí, jak se mají a jak se k sobě chovají. Jako labuť se vydal za krásnou spartskou královnou Lédou (matka Heleny, která rozpoutala trojskou válku). Královna ho dokonce musela zachránit před orlem, který ho pronásledoval, aby se k ní dostal. Kdyby se to dozvěděla Héra…

Delfín

Antického pěvce a básníka Arióna chtěli oškubat námořníci, protože se dozvěděli, že se dostal k většímu obnosu peněz. Nestačilo jim ho okrást, rozhodli se ho proto i zabít. Jeho posledním přáním bylo zahrát si na lyru. Když ho pak vhodili do moře neutonul jenom díky tomu, že jeho hra přivolala hejno delfínů. Jeden z nich ho svezl až k břehu a za svůj hrdinský čin, tedy záchranu velkého umělce, byl rozsvícen na obloze navěky.

Kasiopea

Královna Kasiopea všude vykřikovala, že je hezčí než Néreidyiny vodní nymfy. Ale jelikož Néreida byla manželkou boha moře Poseidona, samozřejmě se ho to dotklo. Vyslal vodní příšeru na královninu zemi. Mohla říši zachránit, ale jedině tím, že přiková svou dceru, princeznu Andromedu k útesu nad mořem a příšera ji sežere. Nakonec se tak ale nestalo, protože přiběhl Perseus, zamilovaný do princezny, a zachránil ji. Aby se královna Kasiopea naučila pokoře, musí viset u pólu, což znamená, že je část noci vzhůru nohama.