Knóssos

Pokud budete trávit dovolenou na největším řeckém ostrově Kréta, pak byste neměli opomenout návštěvu paláce Knóssos, nejvýznamnější archeologické místo na Krétě. Jedná se o zbytky minojského paláce, jehož vznik se odhaduje na dobu bronzovou, pravděpodobně kolem roku 7 tis. př. n.l. Zbytky civilizace jsou starší než řecké městské státy Sparta a Athény.

K paláci se dostanete nejrychleji z hlavního města Kréty a přístavu Heraklion městskou autobusovou dopravou, jejíž linky sem jezdí každých dvacet minut. Musíte se obrnit trpělivostí, neboť Knóssos chtějí spatřit davy turistů. Ovšem atmosféra tohoto mystického místa vás uchvátí a zasazení palácového komplexu do zdejší přírody vám při troše fantazie umožní představit si, jak asi vypadal tehdejší život v královském paláci a jeho okolí.

Je nutné říci, že archeologický výzkum zde na přelomu devatenáctého a dvacátého století vedl britský, poněkud kontraverzní archeolog Arthur Evans. Vedl si dosti svérázně, neboť když nalezli pozůstatky nějaké stavby, která mu nepřipadala typická pro dávnou dobu, nechal ji zbourat nebo přestavět.

Při pohledu na zbytky paláce si snadno představíte, o jak kolosální stavbu šlo. Na přelomu 3. a 2. tisíciletí př. n.l. byla totiž Kréta centrem vyspělého minójského národa, který odtud vládl hlavně díky loďstvu a obchodu celému Středomoří. Civilizace zde byla na takové úrovni, že existoval dokonalý vodovodní systém, teplá voda v koupelnách, splachovací klozety a kanalizace. To vše můžete obdivovat spolu s mnoha nástěnnými malbami, které jsou zachovány na omítkách a ilustrují tehdejší život, práci rolníků apd.

Předpokládá se, že k zániku minojské civilizace došlo kolem r. 1000 př. n.l. vinou obrovské vlny tsunami, která vznikla po vulkanickém výbuchu dnešního ostrova Santorini. Vlna údajně vysoká přes 40 m smetla všechno a život na Krétě narušila natolik, že se minojská civilizace z této katastrofy již nevzpamatovala