Vánoce v Řecku
Tak jako ve zbytku křesťanského světa jsou i v Řecku Vánoce hned po Velikonocích nejdůležitějším svátkem. Nicméně v globálu jsou asi nejoblíbenější. Řekové je na rozdíl od nás slaví 25. prosince a od tohoto dne taky drží Sarakostu, neboli půst. Kruté. Nicméně slavit je začínají už 40 dní dopředu.
Vánoce bez stromku?
Ještě před pár lety byste v Řecku na klasický vánoční stromeček nenarazili, ale dnes už ho najdete na skoro každém rohu. Ale v domácnostech tomu tak není. Řekové mají doma pouze malou a plochou dřevěnou misku s troškou vody. Z ní visí malé nitky a výhonek bazalky obtočený kolem křížku ze dřeva. Každý den před vypuknutím Vánoc pak chodí jeden člen rodiny do každé místnosti a vysvětí ji s malinkým množstvím vody a křížkem. Proč? Jejich dům tam bude celý nadcházející rok v bezpečí před bytostmi připomínajícími čerty (Kalikantzaři). U nás bychom je asi nazvali spíš šotky, protože to jsou oni, kdo má na svědomí zhaslou svíčku, rozsvícené světlo, natrhnutý sáček s moukou a žluknuté máslo.
Athény ale mají dokonce ten největší strom. Tím není nic jiného než Athénská věž ozdobená jako vánoční stromek. Centrum Athén je navíc plné nejkrásnějších vánočních oslav. Najdete tu umělecká představení, stánky s tradičními dobrotami, nejrůznější zábavu pro děti a ulice plné ohňostrojů.
Děti především
Štědrý den je trochu podobný americkému svátku Halloween. Děti chodí od domu k domu, zpívají, hrají na bubny a triangly a za své přání dostávají dobroty, jako ovoce nebo sladkosti. Jde tady totiž hlavně o ně. Ve městech se to hemží klauny a umělci, které se jim snaží vykouzlit úsměv na rtech.
Řekové 40 dní před Vánocemi docela často jedí boží chleba, který se jmenuje Christopsomo a asi by vám připomínal něco mezi mazancem a vánočkou, jde tedy o sladké a jemné pečivo. Najdete ho na všech řeckých stolech v nejrůznějších tvarech i barvách. Na Vánoce Řekové připravují Kourabiedes a Melomakarony, stejně jako my pečeme vanilkové rohlíčky a linecké cukroví. Možná vás to překvapí, ale Řekové na Vánoce neholdují rybám, nýbrž vepřovému masu v roládě s vařeným bramborem.
Vánocemi to teprve začíná
Od 25. prosince následuje „Dvanáctidenní“, které je charakteristické zpěvem koled a vařením kolidy, na které si pochutnává celá rodina i s domácími mazlíčky a trochu se nosí i hladovým zesnulým na hřbitov. Dvanáctidenní končí 6. ledna, což je pro Řeky oficiální začátek nového roku, protože je to křest Kristův. Pak se zase věci mohou vrátit do starých kolejí.
